Katakana カタカナ | |
---|---|
Typ dopisu | slabičný |
Jazyky | Japonci , Ryukyuan , Ainu |
Území | Japonsko |
Příběh | |
Místo původu | Japonsko |
Tvůrce | — |
datum vytvoření | VIII-IX století |
Doba | od počátku období Heian do současnosti |
Původ | kanji , man'yōgana |
Příbuzný | hiragana , hentaigana |
Vlastnosti | |
Postavení | aktivní |
Směr psaní | zleva doprava |
Známky | 46 |
Rozsah Unicode | U+30A0–U+30FF |
ISO 15924 | Kana |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Používání
historický
Přepisy
Katakana [1] [2] ( jap. 片仮名, jap. カタカナ) je jednou ze dvou (spolu s hiragana ) grafických forem japonského slabikáře - kana . Katakana se vyznačuje krátkými, rovnými liniemi a ostrými úhly. Moderní použití se redukuje především na psaní slov nejaponského původu. Je běžné používat katakanu k záznamu názvů zvířat a rostlin, stejně jako stylistické zařízení v uměleckých dílech.
Katakana se vyvinula z man'yogany , zjevně vynalezené japonskými buddhistickými mnichy na začátku období Heian (8.-9. století) [3] . Zpočátku plnila katakana obslužnou funkci podobnou kurzívnímu písmu, později se proměnila v samostatný systém psaní [4] .
Do roku 1946 se katakanou psalo okurigana (po reformě se začala psát v hiraganě ). Dnes jsou přejatá slova psána katakanou , samohlásky lze redukovat na libovolné pozice [5] , přizpůsobené japonské fonetice , textům telegramů zasílaných v Japonsku a citoslovcím. Katakana je také někdy používána nahradit hieroglyfické hláskování slova [6] .
Tradičně se čte shora dolů a zprava doleva. Níže uvedená pravidla pokrývají většinu případů přepisu a umožňují, s určitou dovedností, přeložit jakékoli heslo do abecedy katakana , která je založena na anglické (evropské) slovní zásobě.
nン | waワ | ra ラ | já ヤ | mám マ | haハ | do ナ | taタ | saサ | ka カ | a ア |
riリ | mi ミ | hee | ani ニ | ti チ | siシ | ki | a イ | |||
ru ル | ty ユ | mu ム | fuフ | dobře ヌ | tsuツ | suス | kuク | y ウ | ||
re レ | jáメ | on ヘ | neネ | tě テ | se セ | ke ケ | eエ | |||
oヲ | roロ | jo ヨ | moモ | hoホ | ale ノ | pak ト | coソ | koコ | oオ |
Celkem existuje 46 základních znaků katakany a několik zrušených (ヰvi , ヱve a případně ještě jeden pro vyjádření zvuku ve tvaru y, wako ). V tabulce jsou seřazeny v podobném pořadí jako gojuon . Na základě těch základních se staví jeho rozšíření ( yon ) a doplňky, které zprostředkovávají výslovnost přejatých slov ( gairaigo ) při jejich transliteraci . Níže je kompletní tabulka znaků katakana s jejich přepisem podle systému Polivanov . [7] První oddíl obsahuje standardní katakanu (znaky zvýrazněné šedě jsou považovány za zastaralé a téměř nepoužívané; znaky zvýrazněné zeleně jsou moderními doplňky katakany (například pro chybějící zvuky v japonštině nebo pro odlišení potřebných zvuků od jinak odlišitelných slabik), jako je ti-chi), používané hlavně k reprezentaci určitých zvuků jiných jazyků ; a symboly zvýrazněné červeně jsou odstraněny).
slabiky | 拗音yoon | |||||||
jeden | a _ | イ a | ウ y | エ e | オ o | ano _ | ュyyy | ョyo |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2 | カ ka | キ ki | ク ku | ケ ke | コ ko | キャkya | キュkyū | キョkyō |
3¹ | サ sa | シ si | ス su | セ se | ソ co | シャsya | シュshu | ショsho |
4² | ta _ | チ t a | ツ ts y | テ te | ト pak | チャcha | チュchu | cho _ |
5 | ナ zapnuto | ニ ani jedno | ヌ dobře | ネ ne | ノ ale | ano _ | ニュnu | ne _ |
6³ | ハ ha | ヒ Hee | フ ph y | ヘ he | ホ ho | ヒャhya | ヒュhyu | Ahoj _ |
7 | マ ma | ミ mi | ム mu | メ já | モ mo | ミャjá | ミュmu | ミョmyo |
osm | ヤ já | yi | ユ yu | イェe , ⁷ | ヨ jo | |||
9 | ラ ra | リ ri | ル ru | レ re | ロ ro | リャrya | リュryu | リョryō |
10⁴ | ワ wa | (ヰ) ウィvi | 于 wu ⁷ | (ヱ) ウェmy | ヲ o | |||
jedenáct | ン n/ m⁵ | |||||||
12 | ガha | ギgi | グgu | ゲge | ゴth | ギャgya | ギュgyū | ギョgyō |
13 | ザza | ジji | ズzu | ゼze | ゾzo | ジャja | ジュju | ジョjo |
čtrnáct | ダano | ヂ ( ji ) | ヅ ( zu ) | デde | ドdo | ヂャ ( ja ) | ヂュ ( ju ) | ヂョ ( jo ) |
patnáct | バba | ビbi | ブbu | ベbae | ボbo | ビャbya | ビュbyu | Ahoj _ |
16 | パpa | ピpi | プpu | ペpe | ポby | ピャпя | ピュpyu | ピョpyo |
Další znaky kana pro vyjádření zvuků chybějících v gojuonu | ||||||||
17 | (ユェ) イェe | |||||||
18⁶ | (ヷ) ヴァwa | (ヸ) ヴィvi | ヴwoo | (ヹ) ヴェmy | (ヺ) ヴォwo | ヴャvya | ヴュvu | ano _ |
19¹ | シェse | |||||||
dvacet | ジェjo | |||||||
21² | チェte | |||||||
22 | スィsy | |||||||
23 | ズィzi | |||||||
24² | ティti (ty) | トゥtu | テャcha (cha) | テュchu (chu) | テョcho (cho) | |||
25 | ディdi (dy) | ドゥdu | デャdya (dya) | デュdu (du) | デョdyo (dyo) | |||
26² | ツァca | čchi _ | ツェtse | ツォtso | ||||
27³ | ファfa | フィfi | ホゥhu | フェfe | フォpho | フャfya | フュfu | Ahoj _ |
28 | リェre | |||||||
29⁶ | ウァwa | ウィvi | ウェve | ウォin | ウャvya | ウュvu | jojo _ | |
třicet | (クヮ) クァ(kwa) | クィ(qui) | クゥ(kwu) | クェ(kwe) | クォ(quo) | |||
31 | (グヮ) グァ(gwa) | グィ(gwi) | グゥ(gwu) | グェ(gwe) | グォ(gwo) | |||
Další znaky katakany používané v jazyce Ainu (viz „ fonetické rozšíření Katakana “) [8] . | ||||||||
32 | ㇰku | |||||||
33 | ㇱsi | ㇲsu | ||||||
34 | ㇵha | ㇶhej | ㇷhu | ㇸon | ㇹho | |||
35 | ㇻra | ㇼri | ㇽru | ㇾre | ㇿro | |||
36 | ㇳpak | |||||||
37 | ㇴdobře | |||||||
38 | ㇺmu | |||||||
Historické postavy katakany ⁸ [9] . | ||||||||
39 | 🛄 a | 🛄 hurá | 🛄 e | |||||
Historické drobné znaky katakany [10] . | ||||||||
40 | 🛤 vás | 🛅 ve | 🛅 v | |||||
41 | 🛅 n |
Symboly pro tóny v tchajwanské kana , používané v minulosti k psaní tchajwanštiny [14] :
Číslo tónu | jeden | 2 (6) | 3 | čtyři | 5 | 7 | osm |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Tón (obrázek) | ― | ||||||
Tón ( Unicode ) | ― | 🚿 | 🚿 | 🚿 | 🚿 | 🚿 | 🚿 |
Nazální tón (obrázek) |
|||||||
Nazální tón (Unicode) |
🚿 | 🚿 | 🚿 | 🚿 | 🚿 | 🚿 | 🚿 |
IFA tón | [ ˦ ] | [ ˥˩ ] _ | [ ˧˩ ] _ | [ ˧ ] | [ ˨˦ ] _ | [ ˧ ] | [ ˥ ] |
Peweji | A | A | A | Ah | A | A | a̍h |
V Unicode zaujímají základní znaky katakany kódové pozice U+30A0 až U+30FF:
Tabulka Katakana z unicode.org (PDF) | ||||||||||||||||
0 | jeden | 2 | 3 | čtyři | 5 | 6 | 7 | osm | 9 | A | B | C | D | E | F | |
U+30Ax | ゠ | ァ | ア | ィ | イ | ゥ | ウ | ェ | エ | ォ | オ | カ | ガ | キ | ギ | ク |
U+30Bx | グ | ケ | ゲ | コ | ゴ | サ | ザ | シ | ジ | ス | ズ | セ | ゼ | ソ | ゾ | タ |
U+30Cx | ダ | チ | ヂ | ッ | ツ | ヅ | テ | デ | ト | ド | ナ | ニ | ヌ | ネ | ノ | ハ |
U+30Dx | バ | パ | ヒ | ビ | ピ | フ | ブ | プ | ヘ | ベ | ペ | ホ | ボ | ポ | マ | ミ |
U+30 Ex | ム | メ | モ | ャ | ヤ | ュ | ユ | ョ | ヨ | ラ | リ | ル | レ | ロ | ヮ | ワ |
U+30Fx | ヰ | ヱ | ヲ | ン | ヴ | ヵ | ヶ | ヷ | ヸ | ヹ | ヺ | · | ー | ヽ | ヾ | ヿ |
Znak U+30A0 ゠ katakana-hiragana dvojitá pomlčka je dvojitá pomlčka . U+30FB ・ katakana střední tečka – interpoint , U+30FC ー katakana-hiragana rozsáhlý zvuk mark – choon . Iterační značka U+ 30FD ヽ katakana a znělá iterační značka U+30FEヾkatakana jsou značky odoriji . U+ 30FF ヿ katakana digraph koto
japonský | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Příběh |
| ||||||
Dialekty | |||||||
Literatura | |||||||
Psaní |
| ||||||
Gramatika a slovní zásoba | |||||||
Fonologie | |||||||
romanizace |
|